Žij každou sekundu naplno i když víš,že je třeba poslední.

Leden 2007

Šupa rozhovor s TH :-P

2. ledna 2007 v 18:00 | Rockerka |  Tokio Hotel
Bill: Pro mě to je ta nejhezčí cesta, jak někomu ukázat, jak moc se o něj staráš a jak ti na něm záleží. V mém životě, je láska jedno z nejdůležitějších částí v soukromém životě a v muzice. Myslím, že láska je jedno z nejdůležitějších věcí v životě člověka.
Tom: Bill to řekl tak hezky(smích), ale já s tím nesouhlasím...Slovo láska, v mém významu, je slovo, které znamená to samí jako vášeň apod. Myslím, že pravá láska neexistuje. Všechny ty dlouhý vztahy jsou jen závislostí jedné osoby na druhou. Víte, já nikdy necítil pravou lásku...
Bill: Ale jo, jenom sis to nechtěl přiznat...(každý se směje kromě Toma)
Tom: Nech mě to dokončit.. Nikdy sem žádný holce neřekl, že ji miluju, protože sem to nikdy necítil. Měl jsem holky, které chtěli jenom zábavu, takže tady nebylo porozumění mezi mnou a jí.
Co Ann-Kathrin?
Tom: Nechci to znova opakovat. O ní nemám co říct hezkýho, protože chtěla zničit mě a kapelu. Neudělala to, tak....Zapomeň na to.
V kolika letech si měl svoje poprvý(sex)??
Tom: Bylo mi 13 (smích), ale nechci říkat detaily.. Už sem řekl dost.
Georg: I já měl svoje poprvé, ale ne tak brzo jako Tom(smích)...Bylo mi 17, a bylo to spontánní....
A co ty Bille??
Bill: Co já???(smích)
Měl už jsi sex???
Bill: Možná ano, možná ne...(smích)
Co to jako znamená???
Bill: No, možná sem měl, možná neměl....
Co vaše největší nevalná pověst v životě okolo sexu, lásky, holek atd.???
Tom: Měl sem jich hodně, ale je tady něco: když sem chodil do školy, tak před naší rockovou kariérou, sem měl holku. A byly tady jistý pomluvy ohledně toho, že sem říkal jak je dobrá v posteli...ale já to neudělal, VÁŽNĚ...ale jednoho dne sem stál na hřišti s přáteli, o viděl jsem jak jde proti mě(smích)...a dala mi facku!
Bill: To nebyla jenom facka. To byla velmi, VELMI velká facka.
Tom: Bill tam byl...a nebyla to jenom facka, měla velký ruce, takže půlka mýho obličeje byla rudá.
Bill: A celá škola se smála...
Tom: Jo, jo...dokonce i ty ses smál...ty ses smál, můj vlastní bratr..dvojče...
Bill: Měl si vidět tu holku! Byla celá ruda (opravdu naštvaná)...Hrozný!!!
Tom: Já na tom byl hůř! Poslouchejte tohle...
Bill: Předtím než jsme začli, jsem jenom chtěl říct, abyste nebyli Tomem překvapeni..hodně věcí jako těhle zažil...
Tom: Bylo mi 15, skoro 15. A měl jsem holku...
Bill: Holku?? Myslíš holku co chtěla sex!
Tom: Hahaha..to není legrační(smích)..pokračuju: Já a holka kterou sem hodně navštěvoval, mazlili sme se u mě, u ní...když sme byli u ní, byli sme si jistí, že nás nikdo nebude rušit, tak sme mohli dělat cokoliv sme chtěli, že jo?..jednou, když sme byli u ní a chtěli sme tamto dělat..myslím, jenom sme mluvili než mě začala líbat atd. A já ji řekl, že jestli začnu, už nebudu moct přestat...a stalo se to...měli sme sex...a potom(smích) v jejích dveřích(smích)...
Bill: Přestaň se smát a pokračuj...
Gustav: Čemu se směješ(smích)...
Tom: V jejích dveřích byli její rodiče!!! Nevěděl jsem, jak to přežiju! Rychle sem se oblíkl, řekl sem jí ahoj a šel ven!
Bill: Ale to není všechno! Týden potom, Tom a já sme byli v supermarketu kupovat nějaký věci na výlet. Jeli sme k našemu tátovi. A naproti nám byli nějací lidé, a my tam stáli a "sledovali" kondomy. Ve skutečnosti sme se divili jak někdo může vybírat kondomy podle příchutě a barvy..Potom Tom jeden vzal a řekl: "Beru si tyhle!", ale samozřejmě že žertoval(dvojčata se smějí)...Když otec té dívky(který byl před náma), se kterou byl Tom v posteli, řekl, že jeho dcera má ráda příchuť jahod a dal Tomovi červené kondomy!(smích)... Nemohl sem se přestat smát! Ale Tom se otočil a řekl: "Bille počkám na tebe vepředu." Ale tím to nekončilo...Ten muž mi řekl, že ty kondomy zaplatí a zeptal se mě jakou barvu a příchuť má Tom rád...smál sem se a on mi dal kondomy, které měli příchuť vodního melounu..já zaplatil a šel sem ven...Tom a já sme se smáli 5 minut...a když sme šli domů, ten muž nás zastavil a řekl Tomovi: "Podívej chlapče, sem příliš mladý na to, abych byl děda(a dal mu kondomy), takže tady pro tebe a mou dceru, jenom buď opatrný...." A Tom tam jenom pár minut stál a potom řekl: "Podívejte, jsem možná mladý, ale to neznamená, že jsem hloupý. Mám dome tisíce kondomů a poslední věc, kterou od vás potřebuju jsou vaše kondomy. Ve skutečnosti, jestli se tolik bojíte, já a vaše dcera už spolu nejsme. Tak se nebojte, přijmu to jestli jí někdo jinej udělá dítě. Ale, děkuju. Sem si jistý že tyhle kondomy se budou mě a mí přítelkyni líbit(smích)....Tom se otočil a odešel, a já se omluvil tomu muži a běžel za Tomem...
Tom: Když semzmínil jinou holku, neměl sem ji(holku), jen jsem to řekl jejímu tátovi. Ale je pravda, že jsem se s jeho dcerou rozešel...
Bill: To je pravda. Nejdřív si ji nechal, potom mě zastavila na ulici, brečela, volala mi na telefon, mluvila o vašem sexu...Díky Tome, tak studenokrevný.
Tom: No taky sem takový zůstal!!
Georg: Ani nevíte jaký to je žít s "ledovcem" !!!
Gustav: Georgu ty nejsi o nic lepší(smích)...
Díky za to, že ste byli našimi hosty, a Tome, přejeme ti hodně štěstí v lásce!!!
Tom: Taky díky, a co se týče tý lásky...není to jednoduchý...

Der Letze tag-Poslední den

2. ledna 2007 v 17:01 | Rockerka |  => Jednodílný <=

Tom došel k oknu. Otevřel ho a začal do ruky nabírat sníh. Věděl jsem, co bude následovat. Rychle jsem vylítl z postele, rozrazil dveře a vyběhl na chodbu. Tom mi byl v patách. V ruce držel sněhovou kouli. "Brácha, ty kreténe, jestli to po mně hodíš, tak tě budu do smrti…" Nestačil jsem to doříct a už jsem měl sníh v obličeji. "Debile!" ulevil jsem si. Vběhl jsem zpátky do pokoje, utřel si obličej do Tomova trička a zalezl do postele. Chvíli po mně dorazil Tom. Smál se na celé kolo. "Jen se směj, ty bimbasi!" otituloval jsem ho originální nadávkou. Začal se smát ještě víc: "Ty co? Tak to je mazeček! Brácha, ty jsi pako!" Tak tohle mu nedaruju! Pomsta bude sladká. Otočil jsem se na bok a dělal, že spím.
Tomovi netrvá dlouho než usne. To já vždycky hodinu koukám do blba. Tentokrát jsem toho využil. Počkal jsem, až usne. Potichu jsem vylezl z postele a nabral si venku taky trochu sněhu. Došel jsem k Tomově posteli, odkryl ho a sníh mu strčil do trenek. Než se probral, tak jsem se stihl odebrat zpátky do svého pelíšku. Musel jsem si přikrýt hlavu dekou. Jinak bych se asi počůral smíchy. Tom se zvedl a hlasitě zařval: "Kurva, co to je?" Nemusel dlouho přemýšlet nad viníkem. Přišel ke mně a dvakrát mi zabušil pěstí do ramene. Málem jsem umřel bolestí. Ovšem byl jsem na takový jednání zvyklej. Tom byl prostě trochu agresivnější!

Ráno jsem vstal zase o dvě hodiny dřív než Tom! Mám to ale nevýhodu. Trvá mi déle, než ze sebe udělám člověka. Tomovi stačí 20 minut a z toho 10 minut jí. To mu závidím! Tentokrát jsem byl extrémně unavenej. Při malování jsem si málem vypíchl oko řasenkou. V sedm jsem šel vzbudit Toma. Něco na mě zavrčel. Otočil se na druhý bok a spokojeně pokračoval ve spánku. Začal jsem ho lochtat. Vyjekl. Napřímil se na posteli a zabručel: "Vždyť už vstávám!" Vyhrabal se z postele a namířil si to do koupelny. Šel jsem za ním, stoupl si do dveří a opřel se o futro. Pozoroval jsem, jak si čistí zuby. "Co čumíš?" obořil se na mě. Zdvihl jsem na něj prostředníček: "Od čeho mám oči!" "Já se na tebe taky nedívám, když si holíš ptáka!" Otevřel jsem ústa: "To je snad trochu něco jinýho!" Otočil se na mě: "Brácha, nečervenej se! Je to trapný!" Debil! pomyslel jsem si. Do školy jsme přišli na poslední chvíli. Když jsem procházel v předsíni kolem zrcadla, tak jsem zjistil, že vypadám jako blbec. Musel jsem se jít ještě rychle převlíknout. No a to nás zdrželo. Vybalil jsem si věci z batohu a pečlivě je srovnal na kraj lavice do komínku. Tom si vyndal jenom penál. Chvíli po nás vplula do třídy profesorka matematiky. Pokynula nám, abychom se posadili. Zadívala se do svého notesu, který jsme nazvali "Černá kniha". Říkal jsem si: Jestli mě vytasí, tak jsem pěkně v hajzlu! Podívala se na mě a řekla: "Tom Kaulitz." Spletla si nás. Být dvojčata je pekelná výhodička! Teda jak pro koho. Tom se zvedl. Popadl studentský průkaz a postavil se před tabuli. Profesorka mu nadiktovala jednu z lineárních funkcí. Tom se u toho pěkně zapotil. Nakonec vyfasoval dostatečnou.
Při obědě jsem si sedli jako obvykle daleko od ostatních, abychom si mohli v klidu povídat. Tom mi vyprávěl o nějaký blondýně ze 4. B. Poslouchal jsem ho a nimral se v rejži s univerzální hnědou omáčkou. Hnus! Kolem našeho stolu prošel Hans. Nasadil jsem oslňující úsměv a pozoroval ho do tý doby než, mi zmizel z dohledu. Tom na mě mluvil, a když zjistil, že ho neposlouchám, tak otočil hlavu, aby vypátral příčinu mé nepozornosti. Spatřil Hanse. Zavrtěl hlavou: "Co na něm vidíš?" "To bys nepochopil!" odpověděl jsem. Usmál se: "Vždyť je to blonďák!" Zaklepal jsem si na čelo: "Ty máš co říkat!"
Po obědě jsme měli ještě odpoledňák. Dvě hodiny angličtiny. Nuda! Tom si posílal dopisy s naší třídní kráskou. Domluvili si rande na odpoledne. Já jsem civěl ven z okna. Hansova třída měla zrovna tělocvik. Nemohl jsem se ho nabažit. Z rozplývaní mě vyrušil Tom. Drcl mi loktem do břicha. Osočil jsem se na něj: "Co děláš, blbče? Chceš, abych se poblil!" Pak mi to došlo. Celá třída se na mě dívala. Nevině jsem se zahleděl na paní profesorku. Ale ona mi můj pohled neopětovala. Podívala se na mě vyčítavě, a pak se zeptala: "Bille, díváte se, jak venku lítají ptáci?" Zavrtěl jsem hlavou. Do hovoru se vložil Tom: "Víte, paní profesorko, on se spíš dívá, jak ty ptáci cvičej!" Okamžitě jsem zrudl. Celá třída se začala smát. V duchu jsem Toma proklínal. Proč mě musí vždycky tak ztrapnit? Profesorka nechápala, co je na Tomovu výroku tak vtipné. Ba co víc, Tom jí dost nasupil! Řekla nám, ať si sbalíme věci a odejdeme ze třídy. Hodiny si nahradíme v pátek odpoledne. Tom zakroutil očima. To se mu zrovna nehodilo. Měl v plánu se jít s klukama zhulit. Jeho smůla! Mě to taky nebylo zrovna vhod. Jenže mě šlo o tu ostudu a o to, jak to budeme vysvětlovat mámě.
Moje obavy byly naprosto zbytečný! Máma nám řekla, že je to naše blbost. Takhle si nechat zkazit páteční odpoledne. Nekonalo se ani domácí vězení. Tom večer vyrazil na rande s naší fiflenkou. Já jsem si pozval svojí nejlepší kamarádku Marii. Mamka vyrazila s nějakým týpkem do baru, a tak jsme se mohli nerušeně dívat na romantický film. Nanosili jsme si jídlo a papírový kapesníčky k televizi. Samozřejmě, že jsem na konci filmu brečel jako želva. Ani s Marií to takhle nezahýbalo. Fůůůj! Já jsem vážně buzík! Přemlouval jsem Marii, aby u mě zůstala přes noc. Chtěl jsem si s ní povídat. O Hansovi a tak… Zeptala se, jestli se vrátí Tom. Oni se totiž neměli moc rádi. Kývl jsem, a tak moje plány zavrhla a kolem desáté odešla. Zůstal jsem doma úplně sám. Děsně jsem se nudil, a tak jsem… Tom se vrátil kolem půlnoci. Tvářil se jako největší borec. Dělal jako kdyby přefikl celej Magdeburg a přitom…No nic! Já už jsem se snažil spát. Tom ze sebe shodil oblečení a zalezl si ke mně do postele. Otočil jsem se na něj. Svítila mu očička. Bylo už pozdě, takže jsem trochu pomaleji chápal. "Co je?" zeptal jsem se. Pousmál se: "Nic." Hodil jsem rameny, zachumlal se pod peřinu a chystal se spát. Pak mi to najednou došlo. Prudce jsem se zvedl a zařval do tmy: "Brácha, ty sis to s někým rozdal!" "Ticho! A nepoužívej to nechutný slovo!" obořil se na mě. "Á, pardon, tak miloval!" Kývl. Trochu jsem žárlil. Myslel jsem, že mi o tom bude vyprávět. Jenže on zarytě mlčel. Takže jsme na sebe zírali do čtyř do rána. Moc dobře jsem věděl, jak se cítí. Prožíval jsem to s ním. Máma přišla až k ránu.

Sakra, včera jsem si špatně nařídil budík! Zazvonil o čtvrt hodiny později. To pro mě prakticky znamenalo, že ani nemá cenu chodit do školy. Nemohl jsem celou svojí ranní proceduru stihnout za 105 minut. Ten den začal hrozně a v tomhle duchu pokračoval. Když jsem si dával čočky do očí, tak mi jedna spadla na zem. S pěti dioptriema se hledala dost blbě! Tím jsem ztratil minimálně deset minut. Ve sprše jsem se opařil horkou vodou. Potom došel lak na vlasy a já si pro něj musel běžet k mámě do koupelny. Měl jsem tak rozklepaný ruce, že jsem si musel pětkrát předělávat oční linky. Aby toho nebyla málo, tak jsem na sebe vykydl jogurt. Když jsem se šel převlíknout do pokoje, tak jsem si uvědomil, že jsem ještě nevzbudil Toma. Drcl jsem do něj, oznámil mu, že jsem ho zapomněl vzbudit a upozornil ho, že už by měl vstávat. Tom zvedl prostředníček a dál mojí osobu ignoroval. Věděl jsem, že už je čas jít. Hodil jsem po něm svojí botu a řekl, že odcházím. "Tak řekni, že přijdu později!" nakázal mi. Vyřítil jsem se z domu a spěchal do školy.
Bylo mi dost divně. Ještě nikdy jsem nešel do školy bez Toma. Většinou jsme stejně nemocní, jdeme ve stejnej den k doktorovi a za školu chodíme taky společně. Měl jsem na Toma počkat. První hodinu jsme měli literaturu. Nebyl jsem vůbec schopnej vnímat! Pořád jsem se díval na hodinky. Čekal jsem, až se otevřou dveře a do třídy vejde Tom. Když nedorazil po první hodině, tak jsem začal mít strach. Zkoušel jsem mu volat, ale měl vypnutej telefon. To mě vyděsilo! Uklidňoval jsem se faktem, že ho má vybitej. Tom nepřišel ani po druhé hodiny. Byl jsem rozhodnutý, že jestli nepřijde do konce třetí hodiny, tak půjdu domů, abych zjistil, co se děje. Jenže během třetí hodiny do naší třídy vešla třídní profesorka s policajtem. Rozhlídla se po třídě. Když mě spatřila, tak řekla: "Bille, pojďte se mnou!" Hrklo ve mně. Neuvědomoval jsem si, že bysme s Tomem provedli něco trestnýho. Zavedli mě do kabinetu třídní profesorky. Na stole byl přichystanej panák, že by mě chtěli opít? prolítlo mi hlavou. Třídní mi pokynula, abych se posadil a začala: "Bille, vašeho bratra srazilo auto." Vyvalil jsem oči, jak je mým dobrým zvykem, a zeptal se: "A kde je? Co se mu stalo?" Nic. Ticho. Třídní ani policista mi neodpovídali. Začal jsem být nervózní: "Tak už, sakra, něco řekněte!" Třídní sklopila oči: "Bille, Váš bratr na místě zemřel…" Nechápal jsem, co se mi to snaží říct. Všichni tři jsme tam seděli a mlčeli. Nevím, co to do mě vjelo. Najednou jsem se prudce zvedl a začal křičet: "To není pravda! Lžete! Tom jenom zaspal…" Takhle vyvádět mi vydrželo do té doby než jsem vyčerpáním klesl zpátky do křesla. Třídní mě donutila, abych vypil toho panáka. Poslechl jsem jí. To mě trochu probralo z transu.

Probral jsem se v až v nemocnici. Nepamatoval jsem si, co se přesně stalo. Zeptal jsem se sestřičky, kde jsem se tam vzal. Řekla mi, že jsem se zhroutil, tak mě přivezli do nemocnici. Dostal jsem nějakou injekci na uklidnění. Teprve o několik dní později jsem si uvědomil, že už se Tom nikdy nevrátí. Časem mi dokonce vyschly slzy. Ve nemocnici jsem strávil asi tři týdny. Chodili mě navštěvovat spolužáci, kamarádi, profesoři a dokonce i táta. Nechtěl jsem nikoho vidět. Jediný, kdo za mnou ani jednou nebyl, byla máma. Věděl jsem proč. Když umřel Tom, umřeli jsme pro ní oba. Už neměla žádný dítě. Často jsem přemýšlel nad tím, co se mnou bude, až mě pustí z nemocnice.

Vynutil jsem si, že chci jít na Tomův pohřeb. Bylo to strašný! Připadalo mi to, jako bych byl na vlastním pohřbu. Nikdy jsem se necítil tak sám! Několikrát jsem se chtěl sprovodit ze světa. Ale nikdy jsem to neudělal, věděl jsem, že Tom by si přál, abych žil. Na pohřbu jsem viděl mámu naposledy. Dělala, jako že tam nejsem. Byl jsem pro ní vzduch. Bál jsem se, že mě strčí do děcáku. Nakonec se mě ujal táta…